Křepický kroj

Rádi bychom s Vámi sdíleli nové informace, které se týkají křepických krojů. Po dlouhých letech pátrání po informacích a záznamech, které by nám mohly říct, jak vypadal, či by mohl vypadat náš křepický kroj, jsme konečně dorazili do cíle. 

Už před časem jsme navázali spolupráci s etnografkou, od které jsme se snažili získat co nejpřesnější představu o podobě kroje, aby odpovídal tomu, co se v naší oblasti skutečně nosilo. Nebylo to vůbec jednoduché. Křepice se totiž nachází na hranici severního hanáckého Slovácka, konkrétně Kloboucka, a širšího Brněnska. Tradiční oděv byl tedy ovlivňován z obou stran. Dalším problémem bylo, že náš kroj pravděpodobně zanikl už na přelomu 19. a 20. století, a informace o ještě starší podobě prakticky neexistují.

U krojů si nelze jednoduše říct: „Líbí se mi tohle, tak to uděláme takhle.“ Rekonstrukce musí vycházet z historického základu a zohlednit dobový vývoj, ale nesmí se od původní podoby příliš odchýlit.

Etnografka nám poskytla podrobný popis kroje z 19. století – jak měl vypadat, jaké materiály a zdobení se používaly, z jakých částí se skládal. Tento detailní popis si můžete přečíst na našich webových stránkách. A jak již bylo psáno výše, tak je možné přistoupit k určitým úpravám, které zohledňují vývoj kroje. Pokud bychom měli uvést jeden příklad úprav, tak je to délka kroje. Tak jak to bylo u všech krojů, i těch kyjovských, tak dříve byly všechny kroje, co známe, minimálně po kotníky, protože v 19. století by nebylo přípustné, aby ženám byly vidět lýtka, natož kolena. Ale jak určitě víme, tak móda se vyvíjí a u krojů tomu nebylo jinak. To jsme chtěli zohlednit i v podobě našeho kroje. To znamená, že kroj nebude po kotníky, ale bude pod kolena. Kratší délku nám etnografka důrazně nedoporučovala, abychom z toho neudělali paskvil a neztratil svoji důstojnost a my s tím naprosto souhlasíme. Kroj nemá být o ukazování sebe sama, ale o prezentaci toho, jaké krásné tradice zde máme, že k nim chováme úctu. 

Na základě popisu od etnografky jsme vytvořili i vizuální návrhy kroje, včetně zmíněných úprav, pro lepší představu. Pomohli jsme si moderními technologiemi, aby návrhy působily co nejrealističtěji. Podobu kordulek jsme zachovali přesně podle dochovaných fotografií typických pro naši oblast, zbytek vychází z popisu. Připravili jsme pro vás dva návrhy ženského kroje a dva návrhy mužského, které se liší jen v detailech, například zdobení nebo délce sukně. Co se týče sukní u žen, tak bylo v možnostech více materiálů. My z těchto možností zvolili brokát, kdy u každého jednotlivého kroje se jeho barva může lišit. 

A co bude dál? Upřímně, ani my si nejsme úplně jisti. Naším hlavním cílem bylo zjistit podobu kroje – a toho jsme nyní dosáhli. Samozřejmě bychom si přáli, aby se tyto kroje skutečně zrealizovaly a mohly se v Křepicích nosit. Bohužel, jejich výroba je finančně velmi náročná a přesahuje možnosti našeho spolku. Pro představu: cena jednoho dámského kroje se může vyšplhat na 50 000–60 000 Kč, mužský kroj pak stojí přibližně 30 000 Kč. Snadno si tedy spočítáte, kolik by stálo ušít kroje alespoň pro deset párů stárků. 

Jednou snad přijde den, kdy uvidíme, jak se v těchto krojích tančí na našich hodech. Je to krásná představa.

Popis kroje  (Slavnostní kroj z Křepіс přelom 19. a 20. století)

Historický kontext: 

• Křepice jsou řazeny do oblasti jižního Brněnska, s vlivy Kloboucka/ Hanáckého Slovácka (zejména na kordulkách). 

• Vzhledem k absenci hmotných dokladů přímo z Křepic bude rekonstrukce vycházet z dochovaných oděvních součástek z okolí. - viz. foto (pánská a dámská kordula) 

Ženský kroj: 

1. Rukávce: 

• Jemné bavlněné plátno, zapínání na knoflíčky

• Nařasený položený krejzl (menší až střední délka)

• Malé - střední baňky na rukávech 

• Kratší tacle s krajkou/výšivkou, podvázané stuhami /mašlemi 

2. Spodnice: 

• Bílé, plátěné, minimálně dvě 

3. Sukně: 

• Délka do poloviny lýtek (včetně spodnic) → Kratší délka by historicky (19.st.) nebyla přípustná (nyní úprava pod kolena)

• Materiály: hedvábí (měňavý taft), mušelín, kartoun, brokát (zejména v meziválečném období - velké vzory), jemné pastelové barvy, nekombinovat sukni a kordulku ve stejné barvě 

• Zdobení: stužky, krepinky v dolní třetině 

• Podšití organtýnem, dole tzv. „plech" pro tvarování 

4. Kordulka: 

• Sukno - červené

• Zdobení výstřihu a zapínání (vliv Klobouckа) 

• Další zdobení se nedoporučuje, ale nevylučuje

5. Pokrývka hlavy: 

• Turečák, u stýrek možný věnec z umělého kvítí. (Úvaz šátku na rožky)

6. Obuv: 

• Tmavé střevíce nebo šněrovací kotníkové boty na středním podpatku - zvoleny šněrovací

7. Punčochy: 

• bílé

Mužský kroj: 

1. Košile: 

• Krojová, střih dle Ludvíkové (ne civilní propínací)

2. Kalhoty: 

• „žluté" koženky (jelenice), odpovídající variantě z 19. století 

3. Obuv:

• vysoké holínky nebo polobotky

4. Kordula: 

• Rokokový střih se zkosenými přednicemi 

• délka zad - 51 cm

• Kratší než v jiných oblastech Brněnska (vliv Kloboucka) 

• Barvy: červená

• Další zdobení se nedoporučuje, ale nevylučuje 

5. Klobouk (není nutností)

• celá chasa nebo jen stárci)

• S umělou květinou 

• V 2. polovině 19. století: širší krempa, kulatá střecha, žinilková housenka

6. Kytka na klopu, stuha/mašle: Odznak stárka

7. Šátek na krk (není nutnost) - nosil se jen krátké obdodí: Malý hedvábný šátek (tzv. půlečka černý nebo barevný) 

Vizualizace ženského kroje

Vizualizace mužského kroje